Když si pohráváme s nápadem na téma naší závěrečné práce, jedním z prvních kroků je udělat si kvalitní rešerše a vydefinovat výzkumný problém. Výzkumný problém je třeba doložit již existujícími informacemi (knihy, články, dokumenty, data od institucí, jiné diplomky… ). Často slýchám, jak někdo někdo pracuje, ví jak to chodí, jak co funguje a co je konkrétní problém. Bohužel tvojí vlastní zkušenost z praxe nebo z práce opravdu nemůžeš použít. Pokud hledáš vhodná data pro popis výzkumného problému, zkus mrknout na Atlas Čechů. 

Co to je?
Všichni známe atlas světa, atlas hub nebo třeba atlas anatomie člověka. Ale co je to Atlas Čechů? Jde o soubor různých dat sebraných od 3 500 Čechů. Najdeš tam jak statistické údaje (věk, pohlaví, příjem, …) tak informace o jejich chování a názorech. Např. co čtou a jak často, co si myslí o eutanazii, cizincích a nebo jak tráví volný čas. Najdeš tam opravdu spoustu různých témat a ještě více zajímavých souvislostí. 
Důležité je si uvědomit, že výzkumná agentura Behavio, která za projektem stojí, pro tyto účely pracuje pouze s tzv. online populací – tedy s lidmi, kteří používají internet. Z tohoto důvodů nejsou dotazovaní senioři, kteří internet nepoužívají (více o metodologii sběru dat zde). Proto pokud se zaměřuješ na téma spojené s touto cílovou skupinou, platforma pro tebe není vhodná. 

Jak mi může Atlas Čechů pomoct?
Ukážu ti to na konkrétním příkladu Petry, která si pro svou práci vybrala téma epidemiologické situace spalniček. V posledních letech počet pacientů se spalničkami roste, proto chce Petra analyzovat dostupná data a zmapovat vývoj epidemie spalniček v ČR a zároveň je porovnat s vybraným státem EU. Konkrétně se rozhodla pro sběr dat z let 2013-2019. Je velmi pravděpodobné, že zvyšující se počet pacientů bude souviset s klesající proočkovaností obyvatelstva a tedy i k odmítavému postoji k očkování. Toto tvrzení je ale třeba podložit konkrétním zdrojem.

Jak na to?
Můžeš si v klidu pročíst všechny skupiny, které jsou k dispozici, nebo zkusit rovnou vyhledávat podle kořenu klíčového slova jako já:

Na obrázku jsou vidět jednotlivé skupiny, které jsou pro klíčové slovo k dispozici. Pokud se tedy budeme bavit obecně o postoji české populace k očkování dětí, můžeme použít štítek Češi, kteří odmítají očkování dětí, protože jim může ublížit, který je pro dané téma nejvíce relevantní, a s ním související štítky. Po rozkliknutí vidíme konkrétní data, která lze do práce zakomponovat např. takto:

…

Podle výzkumné agentury Behavio (2021) 6% Čechů* (cca 400 000 lidí) odmítá očkování dětí, protože si myslí, že dětem může ublížit. Zároveň 69% (4 800 000) si myslí, že děti se mají nechat očkovat, přestože jim to někdy může ublížit. Pouze 24% (1 700 000) si pak myslí, že je očkování pro děti neškodné. Z dat je patrné, že důvěra k bezpečnosti očkování dětí není v ČR příliš vysoká (pouze 24%), což se pravděpodobně negativně promítá i do proočkovanosti obyvatelstva, která v poslední letech klesá natoli, že Česko přišlo o status země bez spalniček. (iROZHLAS, 2019).

* počítáno ze 7 000 000 Čechů, kteří jsou aspoň občas na internetu

Pokud by se to pro vaši práci hodilo, můžete se v datech rýpat dál a zjišťovat např., jaké charakteristiky vykazuje skupina, která očkování odmítá. Kromě procentuálních bodů je dobré sledovat i modré bublinky, které značí, že je takových lidí více než v celé populaci. Můžeme tedy říci, že “odmítači” jsou převážně lidé, kteří nemají pojištění, hledají práci, věří v Boha nebo existenci vyšší bytosti, nevolili, pravidelně sportují, jí zdravě a studují etickou stránku potravin. Ne vše je samozřejmě relevantní, musíš tedy zvážit, která data se hodí pro popis výzkumného problému, a která ne.

To byla jen malá ochutnávka Atlasu Čechů, pokud by tě to zajímalo více, doporučuji mrknout na návod k použití. Jestli si chceš ujasnit téma práce a výzkumný problém, stav se na webináři Jak se nezbláznit z diplomky a nebo to můžeme probrat na individuální konzultaci 😉