Máš za sebou pár seminárek, ale napsat diplomku rozhodně není totéž. A tak o sobě začínáš pochybovat: Je text dostatečně akademický? Neodbíhám v teorii mimo téma? Vždyť jen přepisuju literaturu! Jak to mám udělat, abych netvořil kompilát, ale byl v práci i můj autorský přínos? Neboj! Nejsi první ani poslední, kdo se tímhle trápí. A už to, že nad tím vším přemýšlíš, znamená, že rozhodně nejsi s psaním mimo.

Silvie studuje práva na UK. Už několik let protahuje studium kvůli dokončení diplomky. „Napíšu jeden odstavec a pak ho několikrát přepisuju. Někdy mi to zabere i hodinu. Jenže v rámci tý hodiny ho napíšu třeba pětkrát a pak vybírám nejlepší verzi,” vysvětluje svůj problém. Poznáváš se? Otázkou je, zda to trochu nepřeháníš a nejsi na sebe moc přísný.
Aneta Zámečníková, studentka Fakulty humanitních studií UK, zas říká: „Můj největší problém je perfekcionismus a pocit, že nic nevím. Takže strávím strašně moc času studiem materiálů, ale potom mi trvá hrozně dlouho zformulovat něco, s čím jsem spokojená.”
K problému s perfekcionismem bych pro vás něco měla. Slyšeli jste už o Dunnung-Krügerově efektu? Jde o typ kognitivního zkreslení, které říká, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Konkrétně tak, že čím více víte, tím více sami sebe zpochybňujete. A naopak, čím méně víte, tím více sami sebe přeceňujete.

„Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale inteligentní lidé jsou plní pochybností.”

Bertrand Russell

Takže teď už víš, že nejsi žádný hlupák, a to, co prožíváš, je naprosto normální. Tak se v tom zkus trochu uvolnit a vyzkoušej některý z následujících tipů:

1. Piš.
   Zní to hloupě. Vždyť o to se přece snažíš. Uvědom si ale, že s psaním je to jako s čímkoli jiným. Je to dovednost. Čím víc budeš psát, víc se potrénuješ a tím lépe se ti bude psát. Takže piš, piš, piš!
2. Podpoř svou kreativitu
   Nejdřív nech proudit svůj kreativní proces a teprve na jeho konci zapni vnitřního autocenzora. Když budeš pořád analyzovat každou větu, co napíšeš, tak se daleko nedostaneš.
3. Sbírej myšlenky
   Dělej si průběžně poznámky, ze kterých můžeš čerpat, a pokus si je i tematicky třídit. Až nastane ten okamžik, kdy k tomu sedneš, budeš připraven. Když nemáš nic pro danou kapitolu nachystáno, zůstaneš jen civět do prázdného monitoru.
4. Vytvoř si osnovu
   Napiš si body a teprve podle nich začni psát konkrétní text – když víš, co píšeš, pomůže ti to dostat se do flow a neodbíhat od tématu.
5. Uvolni se
   Piš tak, jakobys mluvil. Nebo to nejdřív někomu řekni. A jestli tě nikdo nechce poslouchat, tak si sám sebe nahraj. Já osobně často přemýšlím nahlas. Netrpím samomluvou, ale myšlenky se mi skvěle třídí, když je můžu s někým sdílet. Když někomu něco vyprávím nebo se snažím něco vysvětlit.
6. Čti
   Čím víc budeš číst, tím víc dostaneš akademický jazyk pod kůži. Čti odborné články a knihy, ale i své vlastní texty. Uvidíš, tvoje diplomka se jim začne čím dál tím víc podobat 😉

Pokud by sis s psaním diplomky rád*a odlehčil*a, zapoj se třeba do 21denní diplomkové výzvy (začínáme vždy 1. v měsíci) a nebo se stav na Individuální konzultaci, kde můžeme probrat vše od psaní přes metodologii až po time management či přípravu na obhajobu.